Dopady globální změny klimatu

VědaDopady globální změny klimatu

Dopady globální změny klimatu

Globální změny klimatu, známější pod nepřesným názvem Globální oteplování, jsou označením pro celkovou postupnou změnu především průměrné teploty ve světě a s tím spojených i dalších změn. Jelikož však tyto změny probíhají postupně, málokdo si jejich dopad plně uvědomuje.


 usychající strom


Prvním otazníkem je, nakolik za zvyšování průměrné teploty mohou lidé, především svou zvýšenou produkcí oxidu uhličitého. Ano, je pravda, že v celkovém množství vyprodukovaného CO2 se část produkovaná lidmi téměř ztrácí. Proto se může zdát, že přínos lidstva ke změně koncentrace oxidu uhličitého je minimální. Zapomínají však, že příroda má nastavenu rovnováhu mezi příjmem a výdejem skleníkových plynů.


 


Prakticky veškerý oxid uhličitý, vyprodukovaný v přírodě, je absorbován zpět, především díky mechanismům fotosyntézy. S lidským přínosem však tento mechanismus nepočítá. Proto část CO2 vyprodukovaná lidmi zůstává v atmosféře, kde se podílí na skleníkovém efektu. A vzhledem k tomu, že lidé oxid uhličitý stále produkují, jeho množství se postupně zvyšuje.


 


Co však toto zvyšování skleníkového efektu přinese? V první řadě se budou zvyšovat extrémní projevy počasí. V České republice například budeme mít častěji nadprůměrně horné léto i mrazivou zimu. Přechody mezi ročními obdobími budou rychlejší a prudší, doba jara a podzimu se zkrátí.


 


Další změna se týká srážek. Ani ne jejich množství, jako jejich rozdělení v průběhu roku. Většina jich napadne v zimním období, tedy v době, kdy je rostliny příliš nevyužijí. Naopak ve vegetačním období jich lze čekat méně, a pokud již přijdou, půjde o prudké přívalové deště, kdy se do tvrdé a vyschlé půdy většina vody nestihne vsáknout a odteče do vodních toků.


 


To vše samozřejmě přinese problémy především pro zemědělce. Ti budou muset investovat mnohem více do zavlažování polí. Nutná bude i změna skladby plodin. Nové, suchu odolné odrůdy se stanou nutností.


 


V souvislosti s vodou je zde ještě jeden problém. Tím je fakt, že Česká republika je plně závislá na vodě z dešťových srážek. Pokud však odtečou dříve, než se stačí vsáknout do země, ať už díky zmrzlé půdě v zimě či ztvrdlé v létě, budeme mít velký problém. Vyšší letní teploty potom znamenají nejen větší odpařování z přírody i z vodních nádrží a přehrad, vytváří také ideální prostředí pro vývoj řas a sinic, což negativně ovlivní kvalitu vody.


 


Naštěstí je ještě čas se na tyto změny připravit. Pokud politici přijmou dostatečná opatření, především k šetření vodou a zadržování vody v krajině nikoliv pomocí vodních nádrží, ale pomocí mokřadů či správného dělení polí, máme možnost se tomu nejhoršímu vyhnout. Tato opatření by však byla ve velké míře poměrně nepopulární.


 popraskaná půda


Je tedy třeba se zamyslet, co chceme. Pár let blahobytu a potom nouzi, nebo přijmout určitá omezení, avšak mít jídla i vody dostatek, byť ne přebytek?